MENU

Nové knihy

 

Richard Preston, The Wild Trees: A Story of Passion and Daring(New York: Random House Trade Paperbacks, 2008), 291 s.

Další kniha úspěšného autora Richarda Prestona je záznamem vědecké a duchovní vášně nejvyšším stromům na světě, jejich udivujícího biosystému a těch, kteří jsou oddaní ochraně tohoto úžasného a do značné míry neznámého světa.

Více o knize na stránce http://richardpreston.net/books/wt.html

Charlton McIlwain, Stephen M Caliendo, Race Appeal: How Candidates Invoke Race in U.S. Political Campaigns(Philadelphia, Pennsylvania: Temple University Press, 2011), 258 s.

V měnící se americké politické kultuře je otázka rasy stále velmi citlivá. Kniha Race Appeal zkoumá vliv využití rasově zabarvené řeči na voliče ve volbách, ve kterých je alespoň jedním kandidátem člen minoritní skupiny.

Charlton McIIwain a Stephen Caliendo zkoumají politické kampaně a soustřeďují se právě na ty kandidáty, kteří zastávají roli rasové minority. Nabízejí přesvědčivou analýzu výstavby verbální a vizuální rasové přitažlivosti a zkoumají, jak sdělovací prostředky pokrývají kampaně menšinových kandidátů.

Kombinace přísné analýzy a hloubkové případové studie včetně zkoumání role rasy v historických prezidentských volbách v roce 2008 je dokladem o tom, že kniha Race Appeal je průlomovým dílem. V současné době představuje nejrozsáhlejší a nejdůkladnější zpracování využití rasově orientované rétoriky v amerických politických kampaních.

Více o knize na stránce http://www.temple.edu/tempress/titles/2101_reg.html

Condoleezza Rice, No Higher Honor: A Memoir of My Years in Washington (London, New York: Simon & Schuster, 2011), 766 s.

Jedna z nejuznávanějších žen současnosti, bývalá poradkyně pro národní bezpečnost a bývalá ministryně zahraničních věcí Condoleezza Riceová předkládá během krátké doby již druhou knihu. Tentokrát se ale ve svých memoárech věnuje svému osmiletému působení ve vládě Spojených států amerických.

Těsně po teroristických útocích z 11. září se Riceová nachází uprostřed snah Bushovy administrativy o zajištění americké bezpečnosti. Ricová detailně popisuje vývoj událostí toho osudného dne – a překotný vývoj dnů následujících. Následně pak odhaluje pozadí rozhodnutí, která vedla k válkám v Afghánistánu a poté Iráku. Jako šéfka americké diplomacie se Riceová ocitá na cestách, během kterých se snaží smířit zaryté nepřátele a dosáhnout dohody nad kontroverzními otázkami.

Kniha No Higher Honour čtenáře zavede do místností, kde probíhala tajná jednání o budoucnosti Izraele, Palestické samosprávy a Libanonu, a poodhaluje, jak blízko byla hrozba válečného konfliktu v důsledku napětí mezi Pákistánem a Indií a v důsledku vpádu ruských vojsk do Gruzie.

Riceová velmi otevřeně hodnotí své kolegy i hlavy států, s nimiž se během svého působení ve Washingtonu mohla setkat. Nabízí tak velmi zajímavý vhled do vývoje historických událostí. Ve své knize mistrovsky popisuje umění diplomacie, k jednotlivým tématům však přistupuje se skromností a úctou k ideálům, na nichž byly vystavěny Spojené státy americké.

Manning Marable, Malcolm X (London, New York: Penguin Books, 2011), 592 s.

Malcolm X patří mezi nejkontroverznější postavy americké historie. Jeho životní příběh je historiky neustále přepisován – pro některé byl Malcolm X kriminálníkem, pro jiné pastorem a vůdcem a pro některé ikonou boje za občanská práva. Jednotlivé detaily života Malcolma X se staly téměř klišé – povaleč poflakující se v ulicích Bostonu a New Yorku se stává nejprve muslimem a posléze militantním zastáncem práv Afroameričanů. Jeho provokující názory a bouřlivý rozchod se skupinou Nation of Islam se staly příčinou jeho smrti ve věku 39 let – 21. února 1965 byl  Malcolm X zastřelen členy Nation of Islam v Harlemu.

Bruce Western, Punishment and Inequality in America (New York: Russell Sage Foundation, 2006), 233 s.

Během posledních třiceti let počet vězňů v amerických věznicích dosáhl téměř dvou milionů osob. Ve věznicích jsou ve velkém počtu zastoupeny především menšiny a lidé s nízkým stupněm vzdělání.  Pro některé skupiny se vězení bohužel stalo běžnou zkušeností, vězeňská kultura a její vliv proniká do každodenního života jednotlivých amerických komunit.

Téměř 60 procent černošských mužů bez dokončeného základního vzdělání a  ve věku okolo 30ti let strávilo část života ve vězení. V knize Punishment and Inequality in America americký sociolog Bruce Western zkoumá masivní nárůst vězeňské populace a jeho společenské a ekonomické dopady.

Kniha se snaží rozptýlit některé mýty o propojení kriminality, věznění a sociálních nerovností. Zatímco mnozí lidé připisují nárůst vězeňské populace nedávnému úspěchu v potlačování kriminality, Western dokládá, že pokles kriminality v devadesátých let 20. století  byl spíše důsledkem posílení policejních složek a zklidnění obchodu s drogami. „Tvrdší postoj“ vůči zločinu způsobil maximálně desetiprocentní pokles kriminality a  byl poměrně dost nákladný. Kniha Punishment and Inequality in America poukazuje na silné propojení mezi vězením a zásadně omezenými ekonomickými možnostmi bývalých vězňů.

Western dochází k závěru, že mladí černí muži, kteří strávili devadesátá léta ve vězení, neměli možnost profitovat z ekonomické prosperity 90. let. Uvěznění také pro mnohé z nich po návratu do ekonomického procesu znamenalo nižší platy a vyšší míru nezaměstnanosti v porovnání s ostatními muži stejného věku a úrovně vzdělání, avšak s čistým trestním rejstříkem.  Tato znevýhodnění pak dále ovlivňovala vývoj společnosti – např. na konci 90tých let každé desáté černošské dítě vyrůstalo bez otce. Neúplná rodina, z toho vyplývajícící chudoba a následně tendence k trestné činnosti – to vše vytváří začarovaný kruh, z něhož je velmi těžké se vymanit.

Nedávný nárůst  vězněné populace si vyžádal vysokou daň na americké společnosti a přispěl k prohloubení společenské nerovnosti. Zatímco v minulosti život mladých mužů ovlivňovala především škola a služba vlasti v armádních složkách, v mnoha amerických komunitách dnes hlavní tón udává zkušenost z nápravného nařízení.  Kniha Punishment and Inequality in America ilustruje, jakým způsobem nárůst vězněné populace ovlivnil společenskou a ekonomickou strukturu amerických komunit.

Eugene Robinson, Disintegration: The Splintering of Black America (New York: Doubleday, 2010).

Eugene Robinson ve své nové knize Disintegration vychází ze své mnohaleté zkušenosti reportéra deníku Washington Post a pozorovatele proměn černošské Ameriky. Robinson dochází k závěru, že černošská komunita dospěla do stavu postupného rozpadu do několika odlišných segmentů. Prvním segmentem je většinový hlavní proud neboli černošská střední třída, která se za poslední desetiletí dokázala neuvěřitelně vypracovat, ačkoliv je tento pokrok málo doceňován. Druhou skupinu tvoří opuštěná menšina, jež  se jen těžko vymaňuje ze spárů chudoby. Třetí segment tvoří černošská elita, která disponuje obrovským bohatstvím a mocí a stává se významnou politickou, ekonomickou i společenskou silou.  Další tvoří teprve se formující skupina míšenců a čerstvých přistěhovalců z Afriky a Karibiku, jejichž zkušenosti se zcela liší od tradiční zkušenosti původních Afro-Američanů.

V Obamově době si Robinson všímá posunu černošských elit, které díky nárůstu politické moci a vlastního bohatství pronikají do nejvyšších společenských vrstev, a tak se vzdalují střední a nižší třídě. Afroamerická elita se dnes často ztotožňuje s odlišným pojetím černošské zkušenosti, a tím se stává politicky a ideologicky nespolehlivou pro tradiční černošskou politiku. Čtenáři nemusí s Robinsonem v mnoha ohledech souhlasit, jistě však ocení jeho snahu postihnout prohlubující se rozdíly v černošské Americe.

Bob Woodward, Obama’s Wars (London & New York: Simon and Schuster, 2010).

V knize Obamovy války nabízí Bob Woodward velmi detailní portrét prezidenta Baracka Obamy jako velitele vojenských sil. Woodward svůj popis rozhodování v Bílém domu o směřování vojenského angažmá v Afghánistánu tradičně staví na svých výjimečných kontaktech ve Washingtonu –  na zápisech z jednání, utajněných dokumentech a několika stovkách hodin inteview s důležitými členy Obamovy administrativy, včetně samotného prezidenta. Woodward tak před divákovýma očima rozehrává příběh, v němž popisuje klíčová rozhodnutí prezidenta Obamy o strategii války v Afghánistánu a boji proti terorismu.

Do centra pozornosti se dostává především nevyrovnaný vztah mezi civilním vedením v Bílém domě a americkým armádním velením, které sabotuje Obamovu snahu vytvořit jasný plán stažení vojenských sil z Afghánistánu.

Úryvek z knihy:

„Tak jaké jsou mé možnosti?“ zeptal se prezident členů svého válečného kabinetu ve snaze najít alternativu k návrhu na navýšení počtu vojáků v Afghánistánu o 40,000. „V podstatě jste mi zatím nabídli jednu možnost… To je nepřijatelné.“

„Dobře,“ promluvil nakonec ministr obrany Robert Gates, „myslím, pane prezidente, že vám dlužíme další alternativu.“

Další možnosti ale prezident nikdy nedostal. Víceprezident Biden neúnavně prosazuje omezení rozsahu vojenské mise ve snaze vyhnout se vietnamskému scénáři. Ještě v předvečer konečného rozhodnutí zaslal víceprezident do Oválné pracovny půl tuctu rukou napsaných memorand.

Ani navýšení počtu vojáků v Afghánistánu o 30,000 a stanovení července 2011 jako počátku stahování amerických sil neukončilo tahanice uvnitř administrativy.

Generál David Petraeus, nový velitel amerických sil v Afghánistánu, je toho názoru, že prezidentovy termíny mohou být flexibilní, pokud se podaří dosáhnout jistého pokroku: „Nemyslím si, že je možné tuto válku vyhrát,“ svěřil se v soukromí Petraeus. „Tohle je ten typ války, kde budeme bojovat po zbytek našich životů a možná i životů našich dětí.“

Nad touto debatou se neustále vznášela hrozba dalšího teroristického útoku na Spojené státy americké. Bílý dům tajně uskutečnil cvičení, které prokázalo, že vláda není připravena reagovat na potenciální teroristický útok jadernou bombou v jakémkoliv americkém městě – Obamův největší osobní strašák, jak přiznal Bobu Woodwardovi.

Woodward nabízí z první ruky doslovné citace z tajných diskusí o strategii v Bílém domě a popis prezidentových myšlenek a obav, odhaluje napětí a konflikty ohledně základní strategie mezi prezidentem, jeho kabinetem a vojenským velením.

Woodward zároveň odhaluje vnitřní mechanismy Obamova Bílého domu a poukazuje na to, že prezidenta ještě čeká množství těžkých rozhodnutí.

Obamovy války čtenáři nabízejí fascinující popis amerického prezidenta, jeho asistentů, poradců, vojenských představitelů, amerických i zahraničních diplomatů v této převratné době.

Anne E.  Kornblut, Notes from the Cracked Ceiling. Hillary Clinton, Sarah Palin, and What It Will Take for a Woman to Win (Crown, 2009).

Během prezidentských voleb v roce 2008 se zdálo, že je Amerika připravena do úřadu prezidenta či víceprezidenta zvolit ženu – Hillary Clintonová a Sarah Palinová byly jen krůček od vítězství. Éterem se nesla slova jako fenomén a nevyhnutelný. Proč nakonec ženy kandidující do nejvyšších politických úřadů neuspěly?

Známá zpravodajka z Bílého domu Anne Kornblutová ve své analýze tvrdí, že optimisté doufající, že žena brzy zasedne v Oválné pracovně Bílého domu, zcela přehlížejí existenci  obrovských překážek, jež musí každá žena ucházející se o jednu z nejvyšších politických funkcí v zemi překonat. Kornblutová se snaží dokázat, že k tomu, aby byly ženy schopny prolomit  všechny bariéry, bude třeba zásadně změnit strategii a obecné uvažování o roli žen ve společnosti.

Laura Bush, Spoken from the Heart (New York: Scribner, 2010).

Autobiografie Laury Bushové, manželky 43. prezidenta Spojených států G. W. Bushe, překvapivě nepřináší žádné zákulisní politické klepy a jízlivé komentáře — Laura Bushová dostává své pověsti rozvážné dámy. Podle Wall Street Journal  „paní Bushová s grácií líčí rytmus a přednosti života v Texasu, čímž se její kniha odlišuje od podobných děl, často sklouzávajích k vyřizování starých účtů s politiky a jejich manželkami.“ Kritici se však shodují, že tato upřímná a sebejistotou oplývající biografie je vlastně dvěma knihami v jedné: na jedné straně jde o dojímavý a velmi detailní popis dospívání na americkém maloměstě, na straně druhé jde o nepříliš výraznou kroniku — „katalog cest a citátů“ (Washington Post) —  působení Laury Bushové v Bílém domě.  Kniha Spoken From the Heart je napsána promyšleně a s elegancí. Jistě stojí za přečtení, byť nepřináší — alespoň dle kritiků — žádné nové poznatky o prezidentství George W. Bushe.

Sean M. Theriault, Party Polarization in Congress. (New York: Cambridge University Press, 2008).

Politické strany v Kongresu byly polarizované již před 100 lety. Tato kniha zkoumá více jak 30 let historie Kongresu s cílem pochopit příčiny neustále se prohlubujících rozporů mezi republikány a demokraty. Autor dochází k závěru, že k rostoucí polarizaci politických stran v americkém zákonodárném sboru přispěly především dva fenomény. Za prvé se stále výrazněji ideologicky a politicky angažují voliči. Za druhé se členové Kongresu, v reakci na tlak voličů, postupně podvolují stranickým vůdcům, kteří mnohem častěji uplatňují legislativní procesy, jež polarizaci ještě umocňují.

David H. Ucko, The New Counterinsurgency. Trasforming the U.S. Military for Modern Wars. (Washington D.C.: Georgetown University Press, 2009).

Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro úspěšnost vojenských operací je schopnost armády se přizpůsobit novým výzvám. David Ucko ve své knize popisuje, jak americká armáda a námořní pěchota mění svou taktiku v boji s povstaleckými skupinami (insurgency) a jakým způsobem se tyto změny promítají do vojenské strategie amerických ozbrojených sil.