MENU

Proč mají Spojené státy trest smrti?

David Garland

David W. Garland profesorem práva v programu Arthura T. Vanderbilta na Newyorské univerzitě. Je autorem knihy Peculiar Institution: America’s Death Penalty in an Age of Abolition and The Culture of Control: Crime and Social Order in Contemporary Society (Zvláštní instituce: trest smrti v Americe v době zákazů a kultura kontroly: kriminalita a společenský řád v soudobé společnosti).

Důraz na místní autonomii dává státům pravomoc rozhodnout

Odpověď tkví v omezené pravomoci federální vlády USA ukládat státům zákony, ve vzájemném působení mezi politikami států a federálními zákony a v úloze Nejvyššího soudu USA při výkladu ústavy.

Různé státy, různé tresty

Jedním z důsledků toho, že Amerika klade důraz na federální uspořádání a místní autonomii, je skutečnost, že Spojené státy americké nejsou jednotné, co se týká trestu smrti: legislativa a praxe týkající se trestu smrti se mezi jednotlivými státy a regiony liší.

Trest smrti nemá šestnáct států a Kolumbijský distrikt, které zrušily příslušné zákony mezi rokem 1846 – kdy se Michigan stal prvním státem, který trest smrti zrušil – a několika posledními lety, kdy od něj upustily státy New York, New Jersey, Illinois a New Mexico.

Dalších dvacet států (a federální vláda) zákony o trestu smrti sice má, avšak málokdy je uplatňuje. Některé státy, jako například Kansas a New Hampshire, jsou „státy s trestem smrti“ jen teoreticky, protože za mnoho posledních desetiletí nikoho nepopravily.

Jiné státy, například Kalifornie a Pensylvánie, odsuzují mnoho vrahů k trestu smrti, ale málokdy popravu skutečně vykonají; tyto státy mají stovky odsouzených, kteří vykonávají trest na odděleních věznic pro osoby odsouzené k trestu smrti.

Dalších patnáct států – většinou na jihu USA – má trestní zákony, v jejichž rámci se tresty smrti ukládají a popravy skutečně vykonávají. Přesto však jsou popravy poměrně vzácné a vykonávají se až po mnoha letech právních sporů. Průměrná doba od odsouzení k trestu smrti je čtrnáct let.

V praxi je uložení trestu smrti povoleno pouze za trestný čin vraždy s přitěžujícími okolnostmi (to znamená za vraždu za okolností, které zvyšují závažnost trestného činu). I v těch nejvíce zavrženíhodných případech vraždy bývá trest smrti výjimkou, nikoli pravidlem. V roce 2010 bylo ve Spojených státech spácháno 14.000 vražd, za něž bylo uloženo 114 trestů smrti. Většina bude pravděpodobně zrušena odvolacími soudy nebo zmírněna guvernéry států. Počet poprav v roce 2010 byl celkem 46, což se blíží současnému ročnímu průměru.

Trest smrti na ústupu

Asi před třemi sty lety ukládala společenská zřízení trest smrti za nejrůznější trestné činy a nejrůznějším pachatelům. Dnes je trest smrti ve většině rozvinutých států světa zakázán, zvláště v demokratických zemích. Do roku 2010 zrušil trest smrti 95 států. Devět států jej zrušilo jako trest za běžné trestné činy, 35 zemí má zákony o trestu smrti, ale v posledních deseti letech nikoho nepopravilo, a 58 zemí trest smrti aktivně používá.

Jedním vysvětlením této transformace je to, že moderní vlády vytvořily pro potlačování kriminality a trestání pachatelů méně násilné prostředky – mimo jiné policejní práci a věznice. Se zvyšující se spořádaností těchto společností jsou jejich politiky demokratičtější a humánnější a trest smrti se jeví jako méně nezbytný a méně odůvodněný.

Na začátku 20. století si většina rozvinutých zemí trest smrti ponechala, avšak uplatňovala jej umírněněji. Spojené státy americké se na tomto reformním procesu podílely, přestože měly poměrně vysoký počet vražd, a mnohdy stály v čele tohoto reformního úsilí. Americké státy byly mezi prvními zeměmi, které možnosti uložení trestu smrti v trestních zákonech zúžily, zrušily veřejné popravy, úplně zrušily tresty smrti a hledaly méně bolestivé způsoby popravy.

Do konce 20. století už všechny evropské země trest smrti zrušily, naposledy Francie v roce 1981. Namísto toho, aby tak učinily také, mnohé americké státy si trest smrti tehdy ponechaly a mají ho dodnes, i třicet let poté, kdy Francie zrušila svou gilotinu.

Různé demokracie, různé legislativní procesy

Paula Knudsen a další občané protestují v Pensylvánii proti trestu smrti u příležitosti tisící popravy vykonané v USA od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA trest smrti znovu zavedl.

Spojené státy americké, které pomáhaly vést hnutí za reformu trestu smrti, v úsilí o jeho zrušení zaostávají.

Důvod tohoto paradoxu souvisí s tím, jak byly tyto zákony obvykle rušeny. V zemích, kde byl trest smrti v trestních zákonech zrušen, byl zrušen národními vládami, které reformu uskutečnily shora dolů, protože se rozhodly, že trest smrti nadále není potřebný nebo odůvodněný.

V mnoha případech ke zrušení došlo i přesto, že většina občanů trest smrti nadále podporovala. To, že trest smrti byl v převážné části západního světa (a v mnoha dalších zemích) zrušen, ale nebyl zrušen ve Spojených státech amerických, není výrazem rozdílů ve všeobecně rozšířených postojích – pachatelé odporných vražd jsou v neoblibě všude – ale výrazem rozdílů v politických institucích.

Místní pravomoc, místní zákon

Na rozdíl od svých evropských protějšků nemá Kongres USA zákonnou pravomoc rušit na federální úrovni zákony jednotlivých států, protože Ústava USA uděluje zákonodárnou moc v oblasti trestního práva státům. Každý z padesáti států (a také federální vláda a americká armáda) by trest smrti musel ve svých zákonech zrušit individuálně. To znamená, že zrušení trestu smrti v celých Spojených státech by vyžadovalo ne jeden všeobecný zákon o zrušení (jak tomu bylo u jiných národů), ale padesát dva samostatných zákonů. K dnešnímu dni zrušilo trest smrti ve svých zákonech 25 amerických států, avšak deset z nich jej znovu zavedlo.

Kongres nemá ani politickou pravomoc zrušení uložit, a to platí také o zákonodárcích v mnoha státech. Americký politický systém je koncipován tak, aby voleným představitelům více ztěžoval možnost nebrat ohledy na názor většiny občanů, než je tomu jinde. Krátká volební období, primární volby, slabé politické strany a nutnost financování kampaní jsou zkombinovány tak, aby se volení představitelé obtížněji vzdalovali od preferencí průměrného voliče. To, že trest smrti zůstává v zákonech pětatřiceti států, se vysvětluje preferencemi místní většiny – a systémem politického zastoupení, které zajišťuje, aby tyto preference byly vyjádřeny v zákonech státu a v místní praxi.

Liberalismus, demokracie a trest smrti

Liberální demokracie – na rozdíl od autoritářských nebo teokratických režimů – se drží omezování moci vlády a ochrany osobních svobod. Výsledkem je to, že trest smrti se používá méně často a nakonec byl ve většině demokratických zemí světa odstraněn úplně. Avšak každý stát musí nalézt skutečnou rovnováhu mezi „liberalismem“ a „demokracií“ sám pro sebe. Důraz, který Amerika klade na hodnotu lidové demokracie na místní úrovni – spolu s výkladem pojmu svobody Nejvyšším soudem USA – vysvětluje, proč Spojené státy americké trest smrti nadále mají.

Článek v angličtině ke stažení v PDF (1.7 MB) Why Does the United Stats Have Capital Punishment?