Proč mnoho Američanů hovoří pouze anglicky?

David L. Sigsbee

Angličtina z „praktických důvodů“ převládá, ale není úředním jazykem

Přistěhovalci se učí v sobotní škole angličtiny. Foto AP Images Přistěhovalci se učí v sobotní škole angličtiny. Foto AP Images

Když rozsáhlým územím, které dnes tvoří Spojené státy americké, postupovali první angličtí osadníci, šířili svůj rodný jazyk. Dnes většina obyvatel USA jiný jazyk ke komunikaci s lidmi ve svém okolí nepotřebuje. Spojené státy americké také mají 5.525 mil dlouhou společnou hranici s Kanadou, kde většina obyvatel mluví anglicky. V několika velkých městech a částech amerického jihozápadu se vedle angličtiny mluví i dalšími jazyky, především španělsky. V převážné části Spojených států to však neplatí.

Spojené státy americké nemají úřední jazyk, ale z praktických důvodů se angličtina stala jazykem, kterým mluví téměř všichni obyvatelé a který by si přistěhovalci měli osvojit. Čas od času se objeví návrh ustanovit angličtinu úředním jazykem země. Americká národní identita, na rozdíl od jiných zemí, není založena na příslušnosti k etniku nebo rase a někteří Američané se domnívají, že národní jednota vyžaduje národní jazyk. Angličtinu vnímají jako sjednocující pouto.

Proti této změně se však staví jiní lidé, kteří se domnívají, že občané USA by měli ctít jazykové rozdíly a že jazyková rozmanitost země je sama o sobě jednotícím prvkem národa.

Angličtina v jiných zemích světa

Mezinárodní užívání angličtiny možná také snižuje potřebu Američanů učit se jiné jazyky. V místech, která Američané cestující do zahraničí navštíví, obvykle někdo anglicky mluví.

K rozšíření angličtiny došlo částečně proto, že dvě světové mocnosti, Velká Británie a Spojené státy, angličtinu přinášely na nová území při expanzi svého vlivu ve světě. Angličtina se používá v mezinárodním obchodu a v mnoha povoláních, mimo jiné mezi piloty komerčních leteckých společností a lékaři, a ve značné míře se uplatňuje ve vědních a technických oborech. Podnikatelé, kteří chtějí obstát v celosvětové konkurenci, používají angličtinu nebo anglické překlady poskytují na internetu. Jelikož většina vývojářských firem v posledních desetiletích používá angličtinu, používá se tento jazyk ve výpočetní technice a operačních systémech. Lidé používající angličtinu stáli také u zrodu jedné z prvních počítačových sítí BITNET, elektronické pošty a celosvětové počítačové sítě (World Wide Web).

V zemích, kde používání místních jazyků může vést ke stupňování etnického napětí, je angličtina politicky neutrálním jazykem.

Výuka cizích jazyků

Není překvapivé, že lidé mimo Spojené státy se domnívají, že Američané se neučí jiné jazyky. Většina amerických studentů se nějaký cizí jazyk učí, ale výuka obvykle nebývá nepřetržitá. V některých částech země možná nejsou dobře navrženy osnovy.

Úroveň se liší, protože americká ústava ponechává vzdělávání na jednotlivých státech. Národní vláda určité vzdělávací programy podporuje, avšak nevyžaduje výuku určitého předmětu. Výsledkem je značná rozdílnost ve výuce cizích jazyků po celé zemi.

Studenti obvykle absolvují jeden až dva roky úvodu do nějakého jazyka v počátečních nebo středních ročnících školní docházky a po nich další rok nebo dva na střední škole. Některé střední školy nabízejí výuku pro pokročilé.

Na vysokoškolské úrovni jsou cizí jazyky vyžadovány u některých akademických titulů a v nabídce je rozsáhlá výuka pro osvojení vysokého stupně jazykových dovedností. Celkově se však kvůli omezené a nesouvislé výuce cizích jazyků většina studentů plynně hovořit cizím jazykem nenaučí.

Přistěhovalci a angličtina

Přistěhovalci žádající o americké občanství musejí prokázat určitou míru osvojení angličtiny. Obvykle se tak děje při pohovoru s pracovníky imigračního úřadu posuzujícími oprávněnost žádosti o udělení občanství. Test má jasné pokyny a zahrnuje odpovědi na otázky a také čtení a psaní.

Pro většinu přistěhovalců je žádoucí naučit se anglicky proto, aby dosáhli ekonomického úspěchu a zapojili se do společenského dění. Přestože je možné žít v kulturních enklávách, kde převažuje jiný jazyk než angličtina, dovednosti v anglickém jazyce jsou pro dlouhodobý blahobyt a úspěch nezbytné.

Pro některé přistěhovalce je obtížné rozhodnout se, kterým jazykům mají učit své děti a kterými jazyky s nimi mají mluvit. Chtějí, aby jejich děti znaly svůj rodný jazyk, avšak uvědomují si, že pokud mají děti uspět, a především se uživit, je nutná schopnost mluvit anglicky. Výzkum sociologa Min Zhou ukazuje, že děti přistěhovalců často chtějí být jako jejich američtí vrstevníci, takže se naučí anglicky dobře, aby se nelišily od ostatních. V důsledku toho tíhnou děti přistěhovalců spíše k angličtině, přičemž potomci ve třetí generaci už jeví o jazyk svých prarodičů menší zájem.

Článek v angličtině ke stažení v PDF (1.2 MB) Why Do Many Americans Speak Only English?