MENU
Výstavy v Americkém centru

Hollywoodské lásky Myrtila Frídy | Výstava

28.05.2012
Americké centrum, Tržiště 13, Praha 1 – Malá Strana
Vstupné: Volný

O události

Jedním z jeho největších oblíbenců  byl slavný americký herec a tanečník Fred Astaire.

Výstava potrvá do 30. srpna 2012.

Filmový fanatik Myrtil Frída (1919—1978)
Jiří Š. Cieslar a Martin Plitz

Filmový historik, publicista, scénárista, člen prvorepublikového spolku Recese, jeden ze zakladatelů Filmového archivu a „filmotékář“ Myrtil Frída patřil k předním osobnostem poválečné filmové historiografie.

Když se v roce 1978 schylovalo k desetiletému výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy, ležel filmový historik Myrtil Frída v nemocnici na Karlově náměstí a zbývalo mu několik dní života. Ve své době patřil Frída k uznávaným filmovým historikům nejen v Československu, ale i v zahraničí. Po sovětské okupaci však nesměl naplno vykonávat svou profesi filmového historika ve Filmovém archivu v Praze, který spoluzakládal, ani vycestovat kamkoli na Západ na nejedno z čestných pozvání zahraničních filmoték.

V srpnu 1968 se po emigraci Bohumila Brejchy stal vedoucím Filmového archivu, následná „normalizace“ jej z Filmotéky vyhnala a po zbylý čas tam směl docházet jen sporadicky. Do historie srpnových událostí se zapsal právě jako filmotékář, když v archívu ukryl nespočet ve své době zakázaných filmů a dobových dokumentů jako například dokument Jaromíra Kalisty natáčený ve dnech okupace, zpracovaný a objevený nedávno Evaldem Schormem s názvem Zmatek. Kotouče s tímto dokumentem Frída ukryl ve Štěchovicích na Hradištsku pod názvem Dožínky 1951 a popsal je jako zmatečný materiál. Stejně tak se mu podařilo zachránit unikátní filmové záběry Stanislava Miloty z dění v Praze po smrti Jana Palacha. Tento dokument později nazvaný Jan 69 byl objeven až v roce 2002.

Komunistická strana je stranou všech slušných lidí

Při jedné z normalizačních prověrek na otázku "Jaký byl Váš vztah k Sovětskému svazu před rokem 1968 a jaký po tomto roce", napsal: „stále nezměněn.“ O komunistické straně pak prohlašoval, že je stranou všech slušných lidí…

Inteligentní humor byl pro Frídu příznačný; už jako student se stal členem prvorepublikového spolku Recese.

Vladimír Bor, jeden ze zakladatelů dnes již pozapomenutého sdružení ve své vzpomínce na Myrtila napsal: „Když naše matky viděly, jak s námi recese cloumá, pokusily se něco udělat pro naši nápravu. Abychom přišli mezi slušné lidi, vzaly nás s sebou na nedělní sedánky do smíchovského bytu MUDr. Slavíka. Scházelo se tam několik muzikantů, violista a spoluzakladatel Ševčíkova kvarteta prof. Moravec, koncertní mistr orchestru Národního divadla Šorm, bratři Otakar a Jaroslav Zichové a začínající skladatel Jan Hanuš. Jejich komorní hudba měla polidštit nejen mne, ale i hubeného mládence, který se ládoval chlebíčky v zákoutí salónu. Tak jsme se poznali a domluvili. Jmenoval se Myrtil Frída, byl prasynovcem Jaroslava Vrchlického a brzy projevil předpoklady pro kádrové posílení našeho hnutí. A nejen jako jeden ze spoluautorů druhého almanachu Recese.“

Ctitel svého řemesla

Zaujetí pro věc, erudice a pracovitost. Tak by se snad dal při troše nadsázky shrnout Frídův vztah k filmovému umění. Patřil ještě k těm, pro které filmová historiografie byla klíčem k uchopení filmu; znal každý film a dokázal z paměti vyjmenovat režiséra, herce i rok vzniku a snad znal i jméno každého švenka daného filmu. Zejména se věnoval českému němému filmu a spolu s dr. J.S. Kolárem vydal Historii československého němého filmu 1898 až 1930. Psal o americkém filmu, groteskách, konverzačních komediích i muzikálech. Jeho největším oblíbencem, vedle bratří Marxů, Bustera Keatona, Harolda Lloyda a Shirley Templeové, byl samozřejmě slavný americký herec a tanečník, Fred Astaire. Jeho snem bylo se s Astairem setkat a málem se to i povedlo. Když byl ale pozván rakouským filmovým archivem, kde předtím pomáhal sehnat a katalogizovat Astairovy filmy, na poslední chvíli mu byla komunistickým režimem odejmuta výjezdní doložka.

Frída byl spoluautorem televizních seriálů Malá filmová historie, Nesmrtelné stíny a 52 komiků a spol., autorem dvousvazkové Historie československého filmu v obrazech 1898—1945 a filmového slovníku 666 profilů zahraničních režisérů, které sepsal se svým dlouholetým kolegou ing. Jaroslavem Brožem.

Myrtil Frída zemřel po krátké nemoci ve svých osmapadesáti letech. Na pohřbu přes odpor rodiny promluvil tehdejší ředitel Filmového archivu Ondroušek. Došlo tak na svou dobu k paradoxní situaci: při obřadu se s Myrtilem anglicky loučil jeho dlouholetý přítel a kolega, Jacques Ledoux, ředitel Belgické Královské Cinematéky za F.I.A.F., Mezinárodní federaci filmových archivů, a komunista Ondroušek, člověk, který způsobil mnoho hořkosti a ústrků na půdě nejen filmového archivu. Ale taková doba “normalizace“, kde nic nebylo normální, skutečně byla. Ne nadarmo Myrtil Frída často posílal svým přátelům do zahraničí pozdravy z „Absurdistánu“.


Registrace


Nadcházející akce